úterý 16. září 2014

Inov-8 Trailroc 235 - první dojmy

Na jaře tohoto roku jsem měl v plánu zkusit si první horský maraton, chtěl jsem na něj být připravený co nejlépe fyzicky, stejně tak dobře vybavený. Dostal jsem nápad obrazit několik obchodů a otestovat si jejich nabídku. Nejvíce mě zaujaly boty od značky Inov-8, které se svou filozofii a konstrukcí přibližovaly k oblíbeným New balance MT10. Na skladě měli pouze Trailroc 245, které mi přišly také velmi zajímavé, ale když jsem zapátral v recenzích na webu, 235tky měly být podle popisu ostatních, to co potřebuji. K dostání byly i u nás na objednávku, ale podařilo se mi je sehnat o 1000,- levněji(s použitím slevového kuponu) po internetu z UK. Chvíli jsem si musel počkat, datum doručení trefilo přesně mé narozeniny, takže dárek jsem dostal parádní. Po vyzvednutí z pošty jsem je hned doma nazul a prošel se aspoň po bytě a první pocity byly super. Lehká, vzdušná bota, s lepivou podrážkou, širokou špičkou pro mé už tak černé palce. Na vzhled si u bot moc nepotrpím, ale mrzelo mě, že zrovna měli skladem jen zelenou variantu, jinak bývá k dostání i divočejší trikolora. Ctím pravidlo, že je lepší být vidět při běhu, než splývat s okolím, zvláště pak ve městě a na cestách. Těmto botám jsem však vymyslel jiné pole působnosti. Hezky je zavrtat do trávy, hlíny, jen ať si to užijí, takže na barvu jsem brzy zapomněl.



První běh jsem si zkusil kolem řeky Morávky, kde je spousta kamení a kořenů. Měl jsem ten den už po závodě, takže jsem se byl spíš vyklusat. Než jsem se dostal k řece, bylo třeba uběhnout cca 1,5km po asfaltu. Žádný problém, čekal jsem nejistý běh jako v Salomon Speedcross, ale běželo se mi po pevném povrchu přirozeně. Valím to přes louku, tady už špunty sem tam zaberou, jsem zvědavý na pocity při běhu po kamení, tak přidám do kroku. V lese je vyšlapaná pěšinka, schválně našlapuji na ty nejšpičatější kameny a dá se to, nic mě nepíchá, ne kořenech bota lehce sklouzne, ale jinak drží. Prudce to pustím z menšího kopce do lesa, skáču ze strany na stranu, hlína se pode mnou sesouvá, mám to pod kontrolou. Na kamenech z řeky se mi moc balancovat nechce, mám už měsíc pochroumaný kotník. Cestou zpátky už běžím v šeru, polospánku, když tu náhle nakopnu kámen a letím vzduchem. Zastaví mě až strom, kterého se chytím. Počkat, právě jsem nakopl čelně, tzn. palcem napřed velký kámen a nic mě nebolí.. Paráda! Doma jsem nehty raději ještě jednou prohlédl, prsty prohmatal, žádná bolest. Pro kopyto jako jsem já, to je super zpráva.

Další test probíhá na Perun Skymaratonu, 41km / 2700m převýšení, převážně po nezpevněné trase, v blátě, obstály na výbornou. Pouze jsem párkrát raději vyklepal lesní nadílku jako jehličí a hlínu, což se mi dostalo vrchem do bot, ale kdo tam byl a neměl návleky přes kotníky, nejspíš dopadl podobně. Několikrát jsem je vymáchal i v kalužích, po doběhnutí žádné puchýře, jen "varhánky" :) .

Tréninky a následný závod Lysohorského čtyřlístku 2.0 jsem si taktéž užil v těchto keckách, byť jsou minimalisticky pojaté, i na těchto delších štrekách odvedly dobrou službu, takže bych je měl nejspíš chválit a nosit na stříbrném podnose. Jenže jsou tyto boty pro začátečníka jako jsem já, bezpečné? O tom někdy příště :) .

V Inov-8 trailroc 235 mám naběháno zatím cca. 230km, podrážka vypadá jako nová, noha si v nich od začátku dobře sedla, tlumení je více než dostačující, byly několikrát vyprané v pračce, zatím žádné známky poškození. Další větší test si užijí na Nezmar skymaratonu. 

Žádné komentáře:

Okomentovat