sobota 14. listopadu 2015

Překlad: Reid Coolsaet běží maraton v Berlíně ( 6.místo / 2:10:28 )

Moc často nenarazím na podrobnější rozbor závodů u top běžců, přesto tenhle chlapík ukázal, že umí nejen velmi rychle běhat, ale i psát o svém počínání na trati. Tak jdeme na to! ( Jedná se o volný amatérský překlad )


Maraton v Berlíně
27.9.2015

Pár postřehů zatímco si dávám klobásku a palačinky...

Teplota byla ideální, na povětrnostní podmínky si nemůžu stěžovat ( přesto nejspíš budu ) . Trať byla rovinatá, fanoušci v pohodě.

Vodiči byli připraveni na čas 65min do poloviny závodu, což zhruba odpovídá tempu 3:05/km. Po pár kilometrech jsme byli ve velké skupině, mohlo nás být 20?

První pětka byla trochu pomalejší (15:32), takže mi bylo jasné, proč se cítím tak v pohodě.

Mezi 5km a 10km jsem se obával, že se dostanu do problémů, protože jsme pocitově dost zrychlili. Druhou pětku jsme dali za 15:12, což mě povzbudilo, protože jsme se dostali pod tempo a mohli trochu zvolnit na úroveň 15:20-15:25 a opět si trochu odpočinout.

Polovinou závodu jsme probíhali za 1:04:57. Cítil jsem se skvěle, protože jsem věděl, že nepotřebuji běžet druhou půlku rychleji, abych dosáhl svého cíle.

Jen co jsme proběhli 1/2M, začal si stěžovat jeden z běžců, že vodiči běží moc rychle. Michael Shelley mu odvětil, že jsme na tom dobře. Přesto si dotyčný stěžoval dál. Tak se ozval i Scott Overall, že si držíme ideální tempo.  Tak si začal stěžovat přímo u vodičů, byl jsem nejblíž, hned jsem ho okřikl, že jsme v pohodě!! Konečně ztichl. Pokud je to moc rychlé, nezbývá než zvolnit.

Na 25.km jsme měli 6s skluz a já si uvědomil, že je načase přidat, jinak se na 2:09 nedostanu. Ještě jsme trochu ztratili v době, kdy nám odpadl jeden ze dvou vodičů.



Kdykoliv vodiči příliš zpomalili, objelo nás auto a nahlásili vodičům poslední mezičas. Teď hlásili 3:07/km, jelikož mezi 23. a 29.km bylo mírné stoupání, neřešil jsem to, jakmile přijde klesání, mohli bychom se dostat na 3:03/km.

Následoval mezičas 3:08, v pohodě, hlavně zůstat v klidu.

Další 3:11, v daném okamžiku jsem běžel bok po boku s vodičem, aby si uvědomil, že je třeba máknout. Řekl jsem mu ve svahilštině, ať trochu zrychlí.

Přesto další mezičas byl za 3:08.

Tak jsem opět trochu zrychlil, konečně mu to došlo a přidal, ale ne na dlouho. Pětku mezi 25.km a 30km jsme běželi za 15:39, o 14s pomaleji, než bylo třeba a celkově jsme byli 20s pod plán. Pokud bych takhle ztrácel dál na každé pětce 14s, nedostal bych se ani pod 2:11 ( pokud mi to teď po doběhnutí dobře počítá ) .

Vodič odpadl na 30.km a hned jsem se ujal vedení skupiny, akorát jsem se trochu urval. Byl jsem připravený pořádně zabrat, neměl jsem co ztratit, protože už mám letos zaběhnutý čas 2:11:24 z Rotterdamu.

Trochu se rozfoukalo, takže jsem se schoval za pár běžců, ale dlouho jsem to nevydržel, protože jsme opět zpomalovali, a tak jsem opět zrychlil.

Mezi 30-35km jsem měl mezičas 15:18, což mi ubralo na ztrátě 7s. Pokud by se mi to povedlo znovu, mohl bych stáhnout zbývajících 6-7s na posledních 2.2km. Musím přiznat, že jsem toho měl plnou hlavu a bojoval jsem se sebou.

Kolem 35km se mě chytli dva chlapíci. Zahlédl jsem žlutý dres a předpokládal jsem, že se jedná o Michaela Shelleyho ( vítěz Commonwealth maratonu z roku 2014 a na Olympiádě 2012 doběhl na 14.místě? ) . Místo něj se objevil kamarád Koen Naert, mladý Belgičan, který běžel teprve svůj druhý maraton! Vzájemně jsme si pomáhali, zatímco japonský běžec odpadl. Občas jsem se za Koena schoval, když foukal silněji vítr.

Na 40km ( 2:03:43 ) jsem si uvědomil, že jsem opět zpomalil, poslední pětka byla za 15:35. V daném okamžiku byla moje hlavní motivace zaběhnout osobák a dosáhnout na druhý nejrychlejší čas v Kanadě. Zároveň mě povzbuzovalo, že jsem byl celkově šestý, nebo sedmý.

Když jsem se blížil do cíle, viděl jsem na časomíře, že jsem pořád pod Kanadským rekordem. Byl to nepopsatelný pocit, z délky závodu 42200m mi chybělo cca. 120m na překonání tohoto rekordu.

Cíl jsem proběhl na celkovém 6.místě v čase 2:10:29, 20s za Kanadským rekordem a 30s od mého plánu.

Mám radost z osobáku, jsou to už 4 roky, co jsem zaběhl 2:10:55. Rozhodně jsem měl velkou radost i z umístění, když se ohlédnu na borce, kteří skončili přede mnou. Také jsem spokojený s finišem, zbývající 2.2km jsem uběhl za 6:45.

Přesto je frustrující, že mi utekl rekord o 0.5s/km. Mnoho věcí mi hrálo do karet, postupné navyšování náskoku, byl jsem v pořádku po zdravotní stránce, počasí, dobré tempo/závodníci.. Není si moc na co si stěžovat, až na mezidobí před finišem ( mezi 25-30km uvadající tempo a pak to, že jsem odtahal podstatnou část na posledních 14km ) .

Odnáším si především pozitiva, jenž bych chtěl zužitkovat v následujícím roce na Olympiádě.

Pár lidí se mě zeptalo, zda se ještě pokusím o překonání hranice 2:09 před účastí na Olympiádě, ale jsem si na 99.9% jistý, že do toho nepůjdu. Nerad bych se pouštěl do rizika před Riem. Jsem v skvělém rozpoložení a připravený na další fázi, což je fajn pocit pár hodin po maratonu, kdy jsou nohy mimo provoz.

Data ze strava.com

Výsledky





2 komentáře: